Největší vodní nádrž na Dyji. Přehradní zeď o délce 292 m a šířce 60 m byla postavena podle švýcarského projektu v letech 1930 až 1933. Na pravém břehu pod přehradní zdí je dosud v provozu elektrárna se třemi turbínami. Svého času největší údolní přehrada v Československu s délkou jezera přes 30 km, dosahuje až k obci Podhradí nad Dyjí.
Vranovská přehrada – kdysi a dnes
Obyvatelstvo žijící v povodí horního i spodního toku řeky Dyje sužovaly časté záplavy, a tak se v roce 1929 vláda v čele s prezidentem Tomášem Gariguem Masarykem rozhodla pro vybudování víceúčelové přehradní nádrže, která měla vyrůst na říčním toku kousek nad Vranovem nad Dyjí. Smyslem zbudování přehrady nebyla jen regulace přívalů vody z horních toků, ale hlavně výroba elektrické energie a také rekreace, kterou v této lokalitě lidé odjakživa vyhledávali. Voda zadržená v nádrži měla být též využita pro závlahy na dolním toku řeky Dyje.
Stavbu přehrady projektoval stavební inženýr, Rakušan Ferdinand Schmidt, který se narodil 18.12.1878. I když Vranovská přehrada, jejíž hráz je oboustranně zaklesnuta do skalního masívu, svým obloukem proti vodě připomíná přehradu klenbovou, je ovšem ve skutečnosti přehradou tižní (gravitační).
Vranovské přehradní jezero zatopilo městečko Bítov, které bylo oblíbeným letoviskem, jehož okolí inspirovalo řadu umělců k významným malířským a hudebním dílům. Na požadavky tehdejších obyvatel, byla na místě jelení obory barona Haase vystavěna obec nová. Postupné stěhovaní bylo ukončeno v roce 1934, kdy se začala plnit přehradní nádrž, která dosáhla maximální hladiny 24. dubna 1936. Ještě do roku 1954 však nad hladinou přehrady vyčníval zpola zatopený farní kostel sv. Václava, jehož sakristie byla zbytkem románské rotundy. Později musela být věž kostela odstřelena kvůli bezpečnosti.
Dnes tvoří Vranovské přehrada především vyhlášenou rekreační oblast (střediska Vranov nad Dyjí – Vranovská pláž, Lančovská zátoka, Chvalatice, Bítov – Kopaninky, Bítov – Horka, Chmelnice, Farářka, Podhradí nad Dyjí). Údolní nádrž, tradičně nazývaná „Moravský Jadran“, patří mezi nejteplejší přehrady v republice. Rekreační střediska se koncentrují do okolí Vranova nad Dyjí, Bítova a Podhradí nad Dyjí.
Vranovská přehrada – základní technické informace
Příslušnost nádrže k VH soustavě: Dyjsko – svratecká
Provozovatel: Povodí Moravy, s.p. – závod Dyje
Účel nádrže: akumulace vody k nalepšení průtoku pro trvalé zajištění minimálního průtoku, vodárenský odběr pro skupinové vodovody Vranov, Moravské Budějovice, Dukovany, Znojmo, odběry pro závlahy, odběry drobných odběratelů, snížení povodňových průtoků, výroba elektrické energie ve vodní elektrárně, rekreace, rybářství
Uvedena do provozu: 1934
Nádrž
- stálé nadržení – 31,840 mil. m3 332,00 m n.m.
- zásobní prostor – 79,668 mil. m3 349,00 m n.m.
- celkový objem – 132,696 mil. m3
- zatopená plocha – 762,5 ha
Hráz
- typ – betonová gravitační
- kóta koruny – 353,94 m n.m.
- šířka koruny – 7,00 m
- délka hráze v koruně – 290,40 m
- výška nade dnem – 47,00 m
